|
|
The pedagogy of Maria Montessori in the teaching of French as a foreign language in the Czech Republic
Polášková, Adina ; Suková Vychopňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klinka, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá životem Marie Montessori, její pedagogikou, a především výukou francouzštiny jakožto druhého cizího jazyka na Montessori školách v České republice. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část seznamuje čtenáře se základní terminologií v oblasti alternativní pedagogiky, jaké byly impulzy a důvody pro vznik alternativní pedagogiky jako takové a popisuje vývoj alternativního vzdělávání v České republice a ve Francii. Dále se zaměřuje na život a osobnost Marie Montessori a její pedagogiku, zejména na její principy a metody. Práce také popisuje pojetí pedagogiky v Montessori školách, včetně role učitele ve vzdělávání a specifik Montessori pedagogiky na základních školách druhého stupně. Teoretickou část uzavírá kapitola, která seznamuje čtenáře s odkazem Marie Montessori a tím, jak je její pedagogika rozšířená. Zahrnuje tak zmapování školních zařízení Montessori ve třech největších městech České publiky. Praktická část se skládá z případové studie dvou Montessori základních škol. Jedná se o ŽŠ Montessori v Kladně a o ŽŠ Montessori Five Star v Brně. Cílem praktické části je zjistit, jakou podobu má výuka francouzského cizího jazyka v Montessori školách, jak se liší od výuky v tradičních školách, jaké principy Montessori pedagogiky jsou ve výuce uplatňovány a...
|
|
|
Domácí vzdělávání pohledem učitelů a ředitelů základních škol
Koňařík, Martin ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šťastný, Vít (oponent)
diplomové práce Domácí vzdělávání pohledem učitelů a ředitelů základních škol Vytvořil: Martin Koňařík, 9. července 2023 Diplomová práce se zabývá domácím, neboli individuálním vzděláváním. Teoretická část vymezuje základní pojmy, popisuje prvky této edukační reality a vzájemné vztahy mezi nimi. Věnuje se stručně vývoji domácího vzdělávání a způsobu jeho legislativního zakotvení v České republice. Zmiňuje důvody, pro které rodiče tuto alternativu volí a popisuje, jaké vzdělávací styly při výuce svých dětí používají. Pozornost je pak zaměřena především na kmenové školy, v kterých musí být domácí školáci ze zákona zapsáni. Tyto školy pracují s žáky v individuálním vzdělávání různými způsoby, mají na ně odlišné požadavky, liší se od sebe počtem žáků, léty zkušeností s nimi a mírou jejich podpory. Ta může spočívat v častém on-line kontaktu, pravidelných konzultacích, zasílání výukových materiálů a nebo pouze v povinném přezkoušení jednou za půl roku. Praktická část popisuje přípravu, průběh a výsledky rozsáhlého dotazníkového šetření mezi řediteli a učiteli škol, které se věnují žákům v individuálním vzdělávání. Výzkum mimo jiné odhaluje, že jsou ředitelé škol s legislativní úpravou domácího vzdělávání převážně spokojeni, tam, kde tomu tak není, jsou předloženy konkrétní výhrady. Ředitelé se také...
|
|
|
Baťovy školy práce
JURÁKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce bude rozdělena na dvě části, a to teoretickou a praktickou. V teoretické části seznámí čtenáře s alternativní pedagogikou v Československu na začátku 20. století. Tato práce se zaměřuje na problematiku vzdělávání ve městě Zlín, především pak na vliv podnikatele Tomáše Bati. Zabývá se nosnými myšlenkami baťova školství, jeho historií a samotným fungováním. Pozornost je zaměřena především na bývalou Baťovu školu práce ve Zlíně. V praktické části se práce zaměří přímo na absolventy Baťovy školy práce. K výzkumu bude použit dotazník. Výzkumné otázky z dotazníku jsou podloženy dobovým tiskem "Zlín", který vycházel každý týden a přinášel novinky z dění kolem Baťových závodů a Baťovy školy práce.
|
|
| |
|
| |
|
|
Rozvoj autonomie žáků ve školách C. Freineta
Hájková, Zuzana ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Kargerová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou autonomie v prostředí pedagogiky Célestina Freineta. Za stěžejní cíl celé práce autorka zvolila prokázat potenciál této pedagogiky v oblasti rozvoje autonomie žáků. Teoretická část je rozdělena do dvou tematických okruhů. První se věnuje pojmu autonomie. Nejprve se ho snaží definovat na všeobecné úrovni a poté v kontextu výchovy a vzdělávání. Součástí je také popis autodeterminační teorie včetně jejích východisek pro autoregulaci učení. Druhý okruh se soustředí na pedagogiku C. Freineta. Charakterizuje jeho osobnost a základní pedagogické principy. Na závěr uvádí možnosti rozvoje autonomie v prostředí freinetovských škol. Praktická část obsahuje tři kapitoly, přičemž každá je zaměřena na jinou výzkumnou metodu. První sestává z kazuistiky školy École des Bruyères, jež aplikuje pedagogickou koncepci C. Freineta, a z pozorování, které autorka provedla ve 3. a 4. třídě této školy. Druhou tvoří tři rozhovory - dva s učitelkami zmíněné školy a jeden s odbornicí na oblast vzdělávání a Freinetovu pedagogiku. Třetí kapitola zahrnuje dotazníkové šetření s využitím autodeterminační teorie. Závěrem se autorka vyjadřuje ke stanoveným předpokladům a cílům práce.
|
|
|
Nové přístupy k hodnocení žáků na 1. stupni ZŠ
Eiseltová, Tereza ; Spilková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Tomková, Anna (oponent)
V teoretické části je práce zaměřena na současné proměny v pojetí základního vzdělávání. Pozornost je hlavně věnována proměnám v pojetí cílů vzdělávání a nové didaktické koncepci výuky. V rámci změn dochází k proměnám v hodnocení žáků z hlediska funkce, obsahu i jeho formy a ukazuje se, že doposud běžný způsob hodnocení (klasifikace) nepostihuje všechny aspekty průběhu vzdělávacího procesu žáka. Z těchto důvodů je zaváděno slovní hodnocení, které ovšem není zcela přijímáno širokou veřejností. Diplomová práce shrnuje informace o dvou typech hodnocení. Informuje též o pojetí hodnocení v alternativních směrech a přístupech pedagogiky (Montessori pedagogika, "Začít spolu", "Respektovat a být respektován") a o jejich přínosu a inspirativnosti pro hodnocení žáků z běžných základních škol. Výzkumná část diplomové práce představuje faktory ovlivňující způsob a formu hodnocení žáků v Montessori základní škole. Nedílnou součástí výzkumné částí jsou výsledky šetření od dotazovaných rodičů a učitelů, v němž hlavním cílem je získat odpověď na otázku, jaký typ a forma hodnocení nejlépe vystihne dosaženou úroveň vzdělání konkrétního žáka, neboli jaké hodnocení je to nejobjektivnější. K tomuto šetření byly využity tyto dotazovací techniky: dotazník a rozhovor s rodiči a učiteli, pozorování výuky zaměřené na...
|
|
|
English language teaching in Waldorf schools
Kellerová, Alena ; Hofmannová, Marie (vedoucí práce) ; Uličná, Klára (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá didaktikou výuky angličtiny na 2. stupni waldorfských základních škol. Teoretická část nastiňuje historické okolnosti a filosofické základy, jakož i základní myšlenky waldorfského školství. Další kapitoly jsou věnovány antroposofickému pojetí jazyka a waldorfské metodologii výuky jazyka mateřského i jazyků cizích. Cílem praktické části je popsat specifické rysy výuky angličtiny na tomto typu škol. Základem výzkumné studie je vyhodnocení dat získaných metodami pozorování výuky, konkrétně v 6. a 8. třídě, a prostřednictvím rozhovorů s učiteli. Diplomová práce obsahuje i dotazníkové šetření zaměřené na postoje žáků waldorfské školy k výuce anglického jazyka a na zdroje jejich motivace.
|
|
|
Pedagogika O. Decrolyho a možnosti jejího využití pro českou školu
Korábová, Jana ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Váňová, Růžena (oponent)
Bakalářská práce popisuje alternativní pedagogický systém Ovida Decrolyho, věnuje se formám, kterými je tento sytém aplikován v současných belgických školách a přibližuje možnosti využití Decroly pedagogiky pro českou školu, jako inspiraci pro řešení aktuálních otázek a požadavků na vzdělávání. Decroly se řadí k reformním pedagogům z počátku 20. století. Ve své koncepci vychází z dětského zájmu a z přirozených potřeb dítěte a zdůrazňuje požadavek globálního učení, kterému odpovídá také globální metoda čtení a psaní.
|
|
|
Schoenebeckovo postpedagogické dílo a jeho myšlenkové kořeny v rámci dějin teorií výchovy
FÉR, Daniel
Práce se zabývá dílem německého teoretika výchovy Schoenebecka. Nejprve zkoumá, jak se jeho teorie postupně vyvíjela a k jakým zásadám došla. Následně prochází dějiny teorií výchovy od Komenského až do současnosti. Zkoumá východiska jednotlivých teorií a srovnává je s východisky Schoenebecka, aby odhalila, co způsobuje neshody v diskusi o nich. Nakonec hledá východiska, která lze dnes stavět proti těm Schoenebeckovým.
|
host ::
RSS.